|
|
Proměny městského osídlení na území Syropalestiny v období helénismu
Havlík, Jakub ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
V této práci si kladu za cíl představit městský prostor na území Syropalestiny a jeho proměny v období raného helénismu. Sledovaným časovým horizontem je doba od vlády Alexandra Makedonského, který na pozorované území vstoupil roku 333 př. n. l., až po sjednocení území pod vládu Seleukovců roku 200 př. n. l. Antiochem III.. V práci je nejprve zkoumána geografie pozorovaného prostoru a předložena jeho specifika z hlediska osídlení. V následujícím historickém výkladu se zaobírám dějinným vývojem oblasti s přihlédnutím k helénistické kolonizační činnosti. Ve druhé polovině práce se již věnuji především archeologické situaci. Skrze tu je zde popsáno osídlení v Syropalestině na konci perského období se zřetelem na regionální rozdíly. V logickém sledu pak dál zkoumám samotné aspekty proměn městského osídlení, které přicházejí s přelomem čtvrtého a třetího století před naším letopočtem, kdy byl sever země ovládán seleukovskou a jih ptolemaiovskou dynastií. Je zde též definován urbánní prostor období helénismu ve sledovaném prostoru a jeho specifika. Zejména jsou akcentovány rozdíly mezi severem a jihem.
|
|
|
Proměny městského osídlení na území Syropalestiny v období helénismu
Havlík, Jakub ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
V této práci si kladu za cíl představit městský prostor na území Syropalestiny a jeho proměny v období raného helénismu. Sledovaným časovým horizontem je doba od vlády Alexandra Makedonského, který na pozorované území vstoupil roku 333 př. n. l., až po sjednocení území pod vládu Seleukovců roku 200 př. n. l. Antiochem III.. V práci je nejprve zkoumána geografie pozorovaného prostoru a předložena jeho specifika z hlediska osídlení. V následujícím historickém výkladu se zaobírám dějinným vývojem oblasti s přihlédnutím k helénistické kolonizační činnosti. Ve druhé polovině práce se již věnuji především archeologické situaci. Skrze tu je zde popsáno osídlení v Syropalestině na konci perského období se zřetelem na regionální rozdíly. V logickém sledu pak dál zkoumám samotné aspekty proměn městského osídlení, které přicházejí s přelomem čtvrtého a třetího století před naším letopočtem, kdy byl sever země ovládán seleukovskou a jih ptolemaiovskou dynastií. Je zde též definován urbánní prostor období helénismu ve sledovaném prostoru a jeho specifika. Zejména jsou akcentovány rozdíly mezi severem a jihem.
|
|
|
Proměny městského a venkovského osídlení v Syropalestině na příkladu oblasti tzv. Dekapole v římské císařské době
Krnáč, Martin ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat rozvoj a proměny městských a venkovských sídlišť v Syropalestině na území tzv. Dekapole v římské císařské době. První část je věnována historii vymezené oblasti a to počínaje vznikem římské provincie Syria r. 63 př. n. l., až do nástupu císaře Diokleciána r. 284 n. l. Stručně je zmíněna topografie regionu, politická struktura, náboženství a některé další aspekty, které formovaly tuto oblast. Druhý oddíl se zabývá městským osídlením. Tato část je zaměřena na plánování měst, městské hradby a veřejné stavby, jež zde v příslušném časovém horizontu vznikly. Třetí kapitola se věnuje venkovským sídlištím a jejich celkovému rozvoji od 1. až do 3. st. n. l. Na základě zjištěných poznatků je v následující části provedena syntéza městského a poté venkovské osídlení, tyto dva výstupy jsou porovnány a v jejich rámci jsou charakterizovány konkrétní změny, jimiž tato sídliště prošla ve vymezeném časovém úseku. Závěrečná kapitola se zabývá otázkou, zda se tyto proměny v této oblasti v době římského císařství, dají označit za helénizaci nebo romanizaci a v jejich rámci je posouzena míra obou fenoménů. Klíčová slova: Městské osídlení, venkovské osídlení, urbanizace, Dekapolis, Arábie, Sýrie, Palestina, akulturace, helénizace, romanizace, římské císařské období
|
host ::
RSS.